Všude čteme, že najít své poslání je zásadní pro šťastný a naplněný život. A kdo by nechtěl být šťastný, že? A tak se vydáváme hledat to své. A možná již poměrně brzy zažíváme pocity frustrace, protože to naše poslání ne a ne najít. Kde je problém? Především v tom, že často za „naším posláním“ hledáme něco honosného, něco, co nám změní život ze dne na den. Něco, co nás osvítí.
Prostě něco VUAU a nic menšího. A všechno, co je míň, než to, co očekáváme, není pro nás dost dobré. Nepřijímáme to a hledáme dál.
Co když je to ale všechno jinak? Co když to naše poslání už známe, možná i žijeme, ale nevíme o tom?
CO KDYŽ NAŠE POSLÁNÍ JE NÁŠ ŽIVOT SAMOTNÝ?
Každý z nás se rodí s nějakým talentem. U někoho se tento talent může projevit velmi záhy, například hudební nebo sportovní vlohy bývají snadno rozpoznatelné. Ale co ostatní, kteří těmito na první pohled zřejmými vlohy nedisponují? Jsou snad bez talentu?
Nejsou. Jen se možná jejich talent nevešel do „uznávaných“ a „hodnotných“ talentů. Jen je možná jejich rodiče, učitelé nebo okolí nepřijalo jako „talent“ a oni ho tedy také nepřijali. Málokdo se ale narodí s jasným talentem, který se od útlého dětství rozvíjí a vede k poslání úspěšného sportovce nebo umělce.
A tak se, většinou v době, kdy nám náš život přestává dávat smysl, vydáme na cestu hledání svého životního poslání a hledáme, na co vlastně máme talent.
I já se v určité fázi svého života vydala na tuto pouť. A zažívala frustrace, protože nic nebylo dost. JÁ nebyla dost. A čím více jsem se cítila NEdost ( NE dost dobrá, NE dost talentovaná, NE dost chytrá, NE dost krásná), tím více klesalo moje sebevědomí a moje šance vidět příležitosti. Točila jsem se ve svém kruhu NEdostatečnosti a neviděla cestu ven.
Hledala jsem své poslání a přitom ztrácela svůj smysl života. Dokud mi cestu nezkřížil ikigai.
CO JE TO IKIGAI?
Ikigai je japonský koncept, který se dá volně přeložit jako „důvod žít“. Je úzce spojen s dlouhověkostí a kvalitou života, což je pozorováno například na ostrově Okinawa v Japonsku, kde se lidé dožívají vysokého věku, ale především vykazují vysokou míru spokojenosti se životem.
Ikigai se často znázorňuje pomocí diagramu, který ukazuje průnik čtyř hlavních oblastí:
Ikigai je ale především o nalezení rovnováhy mezi těmito čtyřmi oblastmi. A právě tato rovnováha vede k naplněnému a smysluplnému životu. Lidé, kteří objeví svůj ikigai, často uvádějí, že jsou šťastnější, zdravější a žijí déle.
Mě ikigai, především IKIGAI koučink, pomohl se na sebe podívat z jiných úhlů pohledu a já si uvědomila své talenty, silné stránky a životní hodnoty. To vše je základna pro životní poslání. To, jak vnímáme sami sebe, kdo jsme a co nám přináší radost. Co nám vnáší do života smysl a pomáhá nám objevovat naši vnitřní sílu.
Nebyl to snadný proces. Nechtělo se mi připustit, že dělání „obyčejných“ činností, které mě baví, jako je psaní, poznávání nových míst, povídání si s lidmi o jejich životech a nadšení pro osobní rozvoj, by mi mohlo najít mé životní poslání. Nezdálo se mi to DOST.
Já své životní poslání našla, když jsem přestala hledat něco VUAU. Když jsem přijala, že můj život je nalézání radosti právě v těch „obyčejných“ denních všednostech. Že mé dary jsou ve své obyčejnosti neobyčejné. Naslouchání, empatie, umět se správně ptát, schopnost ostatní nadchnout skrze to, co jim přináší radost a uspokojení. Tyto mé dary jsou pro mé poslání koučky více než dost.
S tímto poznáním přišlo také úlevné uvědomění. Životní poslání je přirozená součást našeho života. Může se tedy v průběhu času vyvíjet a měnit. Není potřeba lpět na něčem, co už nefunguje. Rozhlédněme se raději kolem a hledejme nové cesty a příležitosti.
Život se má ŽÍT, ne jen přežívat.
Máš zájem o ikigai koučink? Více info ZDE.