Jsi ochotná se vzdát toho, co ti brání ve změně?

Změna. Slovo, které v sobě nese naději, růst, nový začátek. Ale také strach. Nejistotu. Ztrátu.
A právě proto se tak často držíme toho, co už nám neslouží – protože je to známé, bezpečné, protože víme, co od toho čekat.

Odpověz si upřímně:
Jsi opravdu ochotná se vzdát toho, co tě drží zpátky?
Protože změna není jen o přání. Není to jen o tom chtít víc. Je o především tom pustit to, co už nechceš. Co nepotřebuješ, co není v souladu s tvojí vysněnou budoucí verzí.
A to může bolet víc než zůstávat ve starém.

Pustíš se svých zlozvyků, které se drží tvé „staré“ verze?

Pustíš se přesvědčení, která často ani nejsou z tvé hlavy, ale drží tě „v bezpečí“?

Pustíš se lidí, kteří tě drží za křídla, když ty chceš létat?

Vzdát se role, která tě chránila

Možná to znáš…
Role silné ženy, která všechno zvládne. Role té, která se přizpůsobí, aby bylo „dobře“. Role té, co radši mlčí, aby neztratila lásku. Role hodné holky, která je tu pro všechny a dělá, co se má.
To jsou ale je role, které nám kdysi možná pomohly přežít a zapadnout do společenosti, ze které nebylo vhodné a žádoucí vyčnívat. To jsou role, které pomohly našim předchozím generacích zůstat naživu.

Ale nás dne už jen svazují a udržují zamotané v pavučinách systému. Jako provazy omotané kolem našich těl. Nemůžeme se hýbat a často ani dýchat.

Aby se změnilo něco venku, musí se změnit něco uvnitř.
A tou prvotní změnou je odevzdat to, co tě svazuje. Co tě blokuje.
Strach být vidět. Vzorce jako „nejsem dost“, „jsem moc…“. Potřeba mít věci pod kontrolou.
To všechno jsou kotvy, které drží tvoji loď v přístavu, zatímco duše touží po otevřeném moři.

Skutečná změna vyžaduje odvahu pustit se bezpečí břehu

To, co tě čeká, ještě neznáš. Možná ani nevíš, kým se chceš vlastně stát.
Ale jedna věc je jistá:
Nové Já se nerodí z pohodlí. Rodí se z pravdy.

A pravda je, že TY nejsi obětí okolností.
Pravda je, že máš sílu tvořit.

Pravda je, že si zasloužíš vše, o čem sníš.

Pravda je, že máš co předávat dál a tvůj hlas je potřeba slyšet.

Pravda je, že lze změnit svůj život a to rychleji, než si dokážeš představit.

Ale jen když přestaneš hledat bezpečí v tom, co znáš.

Nadechni se, tak zhluboka, že zpřetrháš provazy kolem svého těla…

… a polož si otázku…

Co ještě držím, i když vím, že mi to brání jít dál? Co vím, že když pustím, tak uvolní místo pro nové?

Je to vztah, který mě vyčerpává?
Přesvědčení, že musím být perfektní?
Zvyk všechno odkládat, dokud nebude ten správný čas?

Možná je ten správný čas právě teď.
Ne na radikální revoluci, ale na jedno rozhodnutí:
Pustit to, co není v souladu.
A otevřít prostor pro nové..