Moje PROČ

Jsem přesvědčená, že v životě jde o víc, než je chodit na 8 hodin do práce, která nás nebaví, jen abychom zaplatili účty.Víc než jen čekání na víkendy a na dovolené a mezitím žít ve spěchu a stresu ze všech povinností a úkolů, které se na nás valí ze všech stran. Víc, než jen počítání času, kolik nám zbývá, než se budeme moci začít bavit a užívat si život.

Již v mém prvním zaměstnání jsem nedokázala pochopit, že to takto bude až do důchodu. Že budu každé ráno vstávat do práce bez nadšení, celý den se těšit, až budu mít padla a úplně nejvíc na pátek, kdy mi začíná volno. 

Nedokázala jsem pochopit ostatní, jak se mohou s tímto smířit a nepadají na ně chmury. Na mě padaly. Přestože jsem si vždy dokázala v práci najít mnoho činností, které mě bavily, nikdy jsem nechodila do práce s nadšením. Nikdy jsem ve všední den nevstávala s radostí.

Dokud ke mě nepřišel koncept ikigai. Ikigai se dá volně přeložit jako “důvod žít” nebo “důvod, proč ráno vstávat z postele”. Není náhoda, že ke mě ikigai přišel v době mé životní krize. Začala pozvolna jako zdravotní problémy a vyklubalo se z ní vyhoření. Ráno vstát z postele mě donutil jen pes, kterého bylo potřeba vyvenčit a zbytek dne jsem jen vegetovala. Neměla jsem energii na nic. Takto to šlo několik měsíců bez známek zlepšení. Dokud nepřišlo ikigai. A já se rozhodla, že chci své ikigai najít a dostat se z tohoto pasivního BEZstavu.

Šlo to malými krůčky, od zakoupení knih, online webináře až po 3 měsíční koučink pod vedením skvělé IKIGAI koučky. Právě ona mě dokázala jemně, ale pevně vyvést do stavu, kdy jsem měla dost energie převzít život do svých rukou a začít být aktivní. Tak aktivní, že jsem se vrhla do podnikání i přes velké obavy, jak to já, samoživitelka a matka dvou dětí, zvládnu. Ne, nebyla jsem tak sebejistá. Ale moje ikigai mě tudy vedlo. Moje ikigai mě vedlo na cestu životní koučky..

Koučink je neskutečně silný nástroj. Pokud se správně použije. Pokud jsou obě strany připraveny do toho vložit svých 50%. Pokud jim to spolu energeticky ladí.

Já sama jsem sílu koučinku poznala na vlastní kůži. A vím, že bez své skvělé koučky bych se ve svém pasivním NEstavu plácala mnohem déle. Moje investice do něj se mi velmi rychle vrátila. 

Vrátila se mi v podobě energie a chuti do života. Vrátila se mi v podobě nalézání radostí ve všedních maličkostech. Vrátila se mi v tom největším možné naplnění – v radosti vstávat každý den s radostí. 

Ano, tak to opravdu mám. A ne, není můj život jen procházka růžovou zahradou. Jako podnikatelka jsem si musela projít hodně trnitou a bolavou cestou, zažít mnoho neúspěchů a zklamání. Jako máma dvou puberťáků mám o denní dávku rodičovské zábavy určitě postaráno. Jako samoživitelka se peru se zkouškami, které mi život hází do cesty. 

Ale i přesto každý den vstávám a těším se, co mi den přinese.

A to je důvod, proč jsem si zvolila koučink jako svoji profesi. Pro mě to není jen práce. Je to mé poslání Je to mé ikigai. Poslouchání životních příběhů, správné otázky ve správnou chvíli, možnost poskytnout NLP techniky nad rámec standardního koučinku. Možnost být přítomna AHA momentům a velkým uvědomění, které startují životné změny.  

A být, byť je malinkou, součástí příběhu se šťastným koncem. 

Protože věřím, že každý má právo žít život podle sebe. 

V lásce, radosti a hojnosti. 

Protože každý má právo žít své IKIGAI!

Jaké je tvoje PROČ?