Vnitřní dítě

Většina lidí zajímajících se o osobní rozvoj se s vnitřním dítětem již pravděpodobně setkala nebo ten pojem alespoň zaslechla. Mě zpočátku dělalo trochu problémy si uvnitř sebe představit malou holčičku, minulou a mladší verzi sebe samé. Možná mi to přišlo i trochu směšné. A zcela určitě jsem neměla ponětí o rozsahu jejího vlivu na můj život.

V rámci osobního rozvoje a nejvíce ve škole koučinku jsem se s tímto tématem setkávala čím dál více. A protože jsem zvědavá a mám potřebu zkoušení nových věcí, především takových, kdy se o sobě mohu dozvědět něco nového, překonala jsem počáteční nedůvěru a pustila se do toho.

Moje úplně první zkušenost s Vnitřním dítětem byla formou řízené meditace od Mirky Rösslerové, kterou možná znáte pod Vzorcem pro život. Mirka je mi neskutečnou inspirací a motivací v mnoha ohledech, je úžasná. A protože ve mě její meditace Setkání s vnitřním dítětem vyvolala mnoho pocitů, ne zcela příjemných, ale velmi silných, pustila jsem se do studia s touhou dozvědět se více.

Co Vnitřní dítě tedy je?

Je to ta část naší osobnosti, která má přístup k našim nejskrytějším a nejcitlivějším emocím. Je to část, která touží být milována a přijímána za všech okolností. Je to náš energetický otisk, který si neseme s sebou celý život. Radosti i bolesti, prožívané v našem nejcitlivějším vývojovém období, jsou v nás a ovlivňují nás, naši náladu, naše reakce, naše chování. Pokud si s sebou neseme zranění, tato zranění nás podprahově ovlivňují i v dospělosti a mohou nám bránit žít v přítomnosti.

Mnoho lidí se bojí pohlédnout do svého nitra, do svých hlubin. Chtějí ponechat své vnitřní dítě uzamčené v temných zákoutí své mysli. Aby zvládli traumata, realitu, aby se uchránili před bolestnými vzpomínkami. Většinou ale jen do doby, než si uvědomí, jak je to ovlivňuje v současném životě a jejich touha po jiném životě bude větší, než jejich strach.

Jak se vnitřní dítě se projevuje

Může se projevovat tak, že se chováme „dětinsky“ a třeba se kvůli maličkosti urazíme nebo rozpláčeme. Jindy můžeme jednat „dospěle“, ale uvnitř se cítíme hrozně, stydíme se, vyčítáme si něco, připadáme si trapní, nemožní. Většina z nás tyto pocity prožívá intenzivněji, než dává ve skutečnosti najevo. Někdy vůbec nerozumíme, co se s námi děje.

Jestliže je vnitřní dítě radostné, je povznesené, šťastné a svobodné. A stejně tak se projevuje dospělý člověk. Dívá se na svět očima, které jiskří úžasem a údivem, když vidí lásku, kouzlo a tajemství i v těch nejobyčejnějších věcech.

V knize Tvé vnitřní dítě od Stefanie Stahl je vnitřní dítě rozděleno na stínové a slunečné, kdy stínové dítě zahrnuje negativní dogmata a z nich vycházející pocity, jako smutek, strach, bezmocnost nebo vztek. Z nich vyplývají takzvané obranné strategie, které jsme si vyvinuli, abychom s těmito pocity uměli zacházet, popř. je ignorovat. Sluneční dítě představuje pozitivní prožitky a dobré pocity. Vyjadřuje vše, čím se projevují šťastné děti: spontánnost, touha po dobrodružství, zvědavost, činorodost a radost ze života. Všichni si v sobě neseme i tuto „zdravou“ část osobnosti. I u lidí, kteří si prošli těžkým dětstvím, se vyskytují situace, kdy reagují „normálně“, jsou veselí, hraví, zvědaví. Jen se projevuje zřídkakdy.

Léčení vnitřního dítěte

Lidé s neuzdraveným vnitřním dítětem mají sklon nebýt sami sebou, mohou jít proti vlastním přesvědčením. Mohou trpět žárlivostí a nemohou si pomoci. Mohou mít velmi malé nebo žádné sebevědomí, protože v dětství je někdo naučil o sobě pochybovat. Dospělé vztahy většinou potvrzují jenom to, co je zapsáno v našem podvědomí z dětství.

Proto je kladen důraz na léčení vnitřního dítěte. Bez jeho vyléčení totiž žijeme ve starých programech. Na podvědomé úrovni stále a dokola opakujeme „chybné“ scénáře, i když bychom si mohli a často i chtěli život zařídit úplně jiným způsobem.

Práce s vnitřním dítětem napomáhá uvolnit staré bloky a čerpat z nově nalezených zdrojů. Pokud utěšíme své vnitřní dítě, pomůže nám to se zbavit negativních myšlenek a pocitů a náš život nabere nový směr. Spojení se se svým vnitřním dítětem je spojení se sama se sebou. Je to pravdivé setkání se sebou a svými nezpracovanými emocemi, nalezení vnitřní síly a odvahy být více sám sebou.

Všichni v sobě máme vnitřní dítě a nějaké zranění. Všechna je možné léčit, liší se jen v rozsahu a druhu zranění a návazném procesu sebeuzdravování. Prvním krokem je uznat, že tato část v nás existuje. Dalším krokem může být řízená meditace se zaměřením na vnitřní dítě, jeho poznání i jeho léčení.

K setkání s vnitřním dítětem můžete také použít jednoduchou imaginaci: najděte si klidné místo, kde vás nikdo nebude rušit. Zklidněte se, dýchejte, zavřete oči. Představte si, že se nacházíte na nějakém pro vás příjemném místě. Pak si představte, že za vámi stojí vaše vnitřní dítě. Až budete připraveni, otočte se. A máte příležitost se s ním setkat. Nechte ho chvíli na vás „působit. Můžete se ho ptát, jak se cítí a co potřebuje. Naslouchejte mu. Může se stát, že vaše vnitřní dítě bude smutné, naštvané nebo se odmítne s vámi bavit. Ale vy budete vědět, že je to ono, vaše vnitřní dítě. A můžete s ním pomalu začít navazovat vztah a tím spustit léčivý proces.

Je více způsobů, jak se s vnitřním dítětem setkat a léčit jeho stinné stránky. Neočekávejte vyléčení po jedné řízené meditaci. Je to proces, který vyžaduje svůj čas. V případě velkých traumatů doporučuji konzultaci s odborníkem, nepouštějte se raději do léčení sami. Nebo pokud se vám samotným nedaří spojení se s vašim vnitřním dítětem, nebojte se požádat o pomoc. Není to ostuda. Naopak, je to důkaz velké síly a odhodlání změnit a zlepšit svůj život. Takový život, jaký si opravdu zasloužíte.

Minulost ovlivňuje naši přítomnost, ale budoucnost je závislá na tom, co uděláme právě tady a teď!