Znáte binaurály?

Binaurální rytmy jsem objevila před více než rokem a musím říct, že mi doslova změnily život. Přišla jsem k nim, ostatně jako ke všemu, ve správný čas. V době, kdy moje mysl byla zahlcená negativními myšlenkami a představa alespoň chvilky klidu se mi zdála nedosažitelná. Nebyla jsem schopná v klidu usnout, meditovat, písničky, které mě jindy dokázaly nakopnout, najednou nezabíraly. Ani do mé oblíbené knihy jsem se nebyla schopna začíst. Oči mi sice po písmenkách klouzaly, ale mysl se vydávala vlastní cestou. Moje myšlenky dokázaly přehlušit a vytlačit úplně vše.
Po poslechu binaurálů se stal ale „zázrak“. Moje myšlenky utichly. A zahalil mě neskutečný klid. Byl to úžasný zážitek. Od té doby si je pouštím kdykoliv potřebuji zklidnit mysl, soustředit se, jako relaxační hudbu před spaním nebo když potřebuji zvýšit svoje vibrace. Jejich využití je ale mnohem rozsáhlejší.

Co to vlastně je?
Binaurální rytmy, označované také jako binaurální tóny, beaty nebo frekvence, jsou záznamy binaurálního zvuku, jehož tóny jsou tvořeny 2 jemnými rozdílnými zvuky ve vzájemné souhře. Rozdíl mezi frekvencemi na pravé a levé straně je maximálně 30 Hz. Při jejich poslouchání se prostřednictvím sluchátek do našich uší dostávají 2 tóny odlišné vlnové délky (každý z jiného sluchátka).

Něco málo z historie
V minulosti byly binaurální rytmy zkoumány a také používány jako pomůcka při ladění nástrojů, jako jsou klavír a varhany. Později se staly zájmem mnoha fyziků a psychologů. Za jejich objevitele je považován německý fyzik a badatel Heinrich Wilhelm Dove, která v roce 1839 zjistil, že když se ke každému uchu dostanou dva oddělené zvuky s různým kmitočtem, mozek dokáže detekovat fázový rozdíl mezi dvěma frekvencemi. Tento rozdíl se snaží sladit, což může vyvolat hormonálně fyziologické změny chování.
O 140 let později napsal Gerald Oster článek „Sluchové rytmy v mozku“, který pojednával o veškerém předchozím výzkumu a naznačil, že by mohlo jít o významnou pomůcku v kognitivním a neurologickém výzkumu. Technologie byla později vyvinuta Thomasem Campbellem a Dennisem Menerichem ve spolupráci s Robertem Monroe, který později založil Monroe Institute, který se již několik desetiletí zabývá výzkumem a vývojem metod práce se zvukovými vlnami a jejich vlivem na mozkové hemisféry.

Jak to funguje?
Aby jste věděli, jaké binaurální rytmy vybrat, musím nejdříve zmínit něco málo o fungování mozku. Koho by toto téma zajímalo více do hloubky, na internetu je mnoho zajímavých studií. Já zde do detailů zacházet nebudu, uvádím jen ty nejnutnější v souvislosti.
Jednotlivé neurony v mozku mezi sebou navzájem komunikují pomocí elektrochemického signálu. Tento signál se měří v hertzích (Hz), které jsou jednotkami frekvence. Podle hodnoty frekvence jsou běžně děleny na na pět pásem – delta, théta, alfa, beta a gama.
Je zajímavé , že binaurální tón vzniká nepřímo až v našem mozku, a to v podobě tzv. frekvenčního mostu mezi pravou a levou hemisférou. Mozek při poslechu rozdílných tónů (pro každé ucho jiný) vytvoří přenos informací mezi hemisférami (frekvenční most), kterým se mozek snaží vyrovnávat rozdíl mezi přicházejícími tóny. A právě tento efekt mění hladiny vědomí.

GAMA pásmo (30-100 Hz)
Gama vlny jsou vzácné a většina lidí tohoto vědomí dosahuje jen výjimečně. Tyto mozkové vlny bývají občas naměřeny ve stavech vysokého výkonu, kdy je zapotřebí velkého soustředění. Mohou se vyskytovat také během meditací, transcedentálních a mystických zážitků.

BETA pásmo (14-30 Hz)
Beta mozkové vlny souvisí s běžným stavem vědomí, naší běžnou činností. V této frekvenci probíhají naše běžné aktivity – pracujeme, řešíme různé problémy, konverzujeme. Většina lidí tráví v této hladině převážnou část bdělého stavu. Vyšší úrovně beta však mohou vést ke stresu, úzkosti a neklidu.

ALFA pásmo (8-14 Hz)
Nejčastější výskyt alfa vln je během stavů relaxace, denního snění nebo vizualizace. Mohou se zde také objevit prožitky, které nepřichází z vnějšího světa. Můžeme cítit pachy nebo slyšet zvuky, které nejsou reálné. V této hladině můžeme být více tvořivější, snáze se učit. Také zde může probíhat napojení na naši intuici. V této frekvenci dochází k produkci serotoninu, hormonu štěstí.

THÉTA pásmo (4-8 Hz)
Théta vlny se vyskytují během REM fáze spánku, jsou to vlny podvědomí. Dosahujeme jich také při hluboké meditaci. Théta vlny se projevují v rámci našeho podvědomí, v němž je mysl schopna hlubokého porozumění, pokročilé intuice a léčení.

DELTA pásmo (0,5-4 Hz)
Tyto frekvence dosahujeme za hlubokého, bezesného spánku. Tento stav je také označován za bránu do kolektivního podvědomí. Informace přijeté v tomto stavu nejsou dostupné na vědomé úrovni.

Binaurální rytmy jsou jednou z možností, jak dostat náš mozek do některé z těchto vln. Jejich účinek může být relaxační, uklidňující až meditativní, kdy mohou mít velký vliv na schopnost dosáhnout vyšších frekvencí vědomí. Je však třeba vědět, jaké vlny a jaké melodie poslouchat, aby nám přinášely to, co chceme. Na YouTube lze nalézt mnoho inspirace zdarma. Buďte při hledání trpěliví a hledejte ten svůj oblíbený, který vám bude vyhovovat nejvíce. Dle vědců má každý mozek jen jednu vlnu, která na něj působí.
Je prokázáno, že našemu mozku trvá cca 7 minut, než synchronizuje zvuky a než na nás začnou mít určitý vliv, doporučuje se tedy vybrat skladu, která trvá nejméně 15 minut.

Pár tipů:
Happiness Frequency: Serotonin, Dopamine, Endorphin Release Music, Binaural Beats Meditation Music – YouTube
Positive Energy Vibration, 432hz Healing Music, No Loop, Cleanse Negative Energy, Meditation, Yoga – YouTube
https://youtu.be/y-rW_l-kEpY

Při studii jsem nenalezla žádná negativa, snad jen nepouštět si hudbu moc nahlas, aby nedošlo k poškození sluchu.

Pokud by měl někdo zájem se podělit o zkušenosti s binaurály, může napsat na admin@karasovajana.cz. Těším se. J.